Kosterní soustava a jak jí vnímat

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak moc důležité je umět správně vnímat své tělo a naslouchat tomu co nám říká?

V současné době se stále více lidí potýká s problémy, které plynou ze špatného životního stylu. Sedavé zaměstnání, stres, špatné stravování nebo nedostatek pohybu. To jsou faktory, které zapříčiňují bolesti zad společně s pohybovým aparátem a nejvíce postihují obyvatele západní civilizace. Často zapomínáme na úplné základy jako je správné držení těla nebo správné a hluboké dýchání. Pojďme se zamyslet nad tím, jak důležité může být spojení a vnímání svého vlastního těla, především kosterní soustavy, která je nejvíce spojena se vztahem k samotnému tělu.

Naše kostra o nás vypovídá, jaký máme vztah k životu, a především sami k sobě. Rovná kostra naznačuje pozitivní vztah a víru v sebe, naopak kostra ohnutá vypovídá o tom, že se v životě příliš snadno vzdáváme, přijímáme porážky bez boje a nedůvěřujeme svému vlastnímu úsudku. Abychom správně pochopili fungování opěrné soustavy, a toho co se nám snaží naznačit, je důležité znát její anatomii. Zároveň si představíme i časté nemoci, které jsou s kosterní soustavou úzce spjaty a pokusíme se z duchovního hlediska porozumět tomu, proč, a nebo z jakých důvodů nemoci vznikly a co se nám tělo snaží naznačit.

KOSTERNÍ SOUSTAVA

Opora lidského těla je tvořena vnitřní kostrou, která ve spojení se svaly určuje tělu nejen tvar, ale i hybnost a tvoří cca 14 % celkové hmotnosti. Kosterní soustava, jak už název naznačuje je tvořena kostmi, svaly, klouby, vazy, šlachami a chrupavkami, má však i své vlastní cévy a nervy.

Kostra člověka má řadu funkcí, mezi které patří:

• zajišťování opory těla
• možnost pohybu společně s kostmi a svaly
• ochrana orgánů – kosti tvořící lebku chrání mozek, žebra zase chrání srdce a plíce
• krvetvorbaukládání minerálních látek v kostech

V těle člověka se nachází přes 200 volných či pevně spojených kostí, které poskytují našemu organismu silnou, ale zároveň také pohyblivou oporu. Každá kost má svou vlastní velikost i tvar podle funkce, kterou v organismu plní. Růst kostí se zastavuje mezi 18.-25. rokem života, kosti dospělého člověka jsou oproti těm dětským daleko tvrdší, ale za to jsou méně ohebné a snadněji zlomitelné. Samotná kost je pokryta pevnou vazivovou blánou (okostice), která tvoří její povrch. Okostice zajišťuje výživu kostí, upínají se na ní svaly a v případě, že dojde ke zlomenině napomáhá k hojení a srůstu kosti. Vnitřní část kosti je tvořena kostní tkání, která obsahuje kolagen – pevný a ohebný materiál, který kosti zpevňuje a zároveň jim umožňuje nepatrné ohyby, aniž by se zlomily. Kostní dřeň, lidově zvaná morek, je měkká tkáň, která vyplňuje střed kostí a probíhá v ní krvetvorba. V červené kostní dřeni vznikají červené krvinky, krevní destičky i většina bílých krvinek a v okamžiku narození, nebo u mladých jedinců, je veškerá kostní dřeň červená. S přibývajícími roky se červená kostní dřeň obsažena v dlouhých kostech mění na žlutou, která vzniká prostupováním tukových buněk do kostní dřeně a červená kostní dřeň zůstává pouze jen v některých kostech.

KOSTERNÍ SOUSTAVA A JEJÍ NEMOCI

Bolest bývá vnímána jako nerovnováha organismu a pokud chceme obtíže vyléčit, musíme se zaměřit na skutečnou příčinu vzniku, a nejen na vyléčení bolesti samotné. Onemocnění, které nejčastěji postihují naší opěrnou soustavu, můžeme rozdělit do dvou kategorií - nemoci kostí a nemoci kloubů.

ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ

Víra v existenci lidské duše pochází už od nepaměti. Myšlenky o duši se objevovaly ve všech kulturách po celém světě a věřilo se, že duše dává lidem život a řídí jejich myšlenky. Odjakživa lidé přemýšleli, ve které části těla se duše nachází. Podle některých starých kultur se nachází přímo v nitru našich kostí, protože kosti tvoří základní strukturální kostru, na níž je zavěšeno vše ostatní a s tím souvisejí i duchovní myšlenky, které kladou otázky proč dochází k jednotlivým onemocněním, které postihují právě kosti.

OSTEOPORÓZA

S přibývajícím věkem člověka dochází ke stárnutí a kosti, stejně jako jiné části těla postupně ztrácí svou pružnost a pevnost. Osteoporóza se projevuje velmi pomalu, mezi typické příznaky této nemoci patří časté zlomeniny, náhlé nebo ostré bolesti v zádech, případně i tvorba hrbu. Osteoporózu lze charakterizovat jako nemoc látkové výměny kostí trámčiny, která se společně s věkem odráží v kvalitě kostí, které měknou a postupně slábnou. Nutno podotknout, že toto onemocnění postihuje především ženy. Z duchovní hlediska je osteoporóza zapříčiněná psychickou zátěží, kterou neumíme či nechceme zvládat, ale také může poukazovat na pocit bezcennosti a méněcennosti.

RAKOVINA KOSTÍ

Kostní nádory patří mezi velmi nebezpečná onemocnění, a to zejména z hlediska jejich diagnostikování. Velmi těžko se rozpoznávají a často nemají žádné specifické příznaky. Z duchovního hlediska postihuje rakovina kostí především takové lidi, kteří často tíhnou k sebelítosti, uchovávají v sobě staré křivdy a velmi silně podceňují sílu vlastní osoby. Spouštěcím momentem vzniku rakoviny bývá nepřekonaná osobní tragédie.

ONEMOCNĚNÍ KLOUBŮ

Problémy s klouby postihují osoby, které se nutí do dělání takových činností, jen aby se zalíbili ostatním a za normálních okolností by je sami od sebe neudělali. S onemocněním kloubů můžou souviset i vysoké nároky, které si na sebe klademe, ale nedokážeme je splnit. Strnulost kloubů je přisuzována ztrátě pohyblivosti v duchu ¾ dotyčný se domnívá, že všechno zná a ví nejlépe, a proto se nechce měnit ani ničemu přizpůsobit, ale ve svém vlastním duchu vykazuje strnulost, neohebnost a neochotu.

ARTRÓZA

Je označována za bolestivé onemocnění kloubů, které poškozuje pohybový aparát. Onemocnění souvisí s dlouhodobým zatěžováním kloubů a projevuje se nejen bolestí, ale i omezením funkčnosti jednotlivých kloubů. Artróza má celou řadu příznaků a velice záleží na stadiu, ve kterém se zrovna nachází. Pacienti si stěžují na bolesti kloubů, které jsou typické a jsou jedny z prvních příznaků onemocnění. Objevuje se pohybová ztuhlost, otok kloubu a dochází k omezení pohybu. V pokročilém stádiu artrózy dochází k deformaci a zhrubění kloubu. Z duchovního hlediska poukazuje artróza na to, jak moc se člověk změnil, až se stal se jinou osobou, než kterou dříve býval. Zároveň poukazuje i na pocit vlastní nedostatečnosti.

ARTRITIDA

Zánětlivé onemocnění kloubů, které se může objevit v každém věku. Revmatoidní artritida lidově známá jako revma, je onemocnění celého organismu a vyskytuje se především u žen, kdy dochází k zánětlivým postižením na drobných kloubech ruky, zápěstích či kotnících. Příznaky revmatoidní artritidy bývají ze začátku velmi neurčité až obecné a teprve po delším čase se objevují silné bolesti, které vedou ke zhoršení hybnosti až deformaci kloubů. Z duchovního hlediska nám artritida naznačuje neschopnost pohybu, který je zapříčiněný vysokým míněním o sobě samém, ale také se může projevit tvrdým až bezohledným chováním ze strany ostatních lidí.

NAUČTE SE VNÍMAT SVÉ TĚLO

Bohužel až moc často se soustředíme na potřeby a přání druhých až zapomínáme a potlačujeme své vlastní já a přehlížíme signály, které nám náš organismus vysílá. Mnohdy za to může obava z pocitu sobectví, když si uděláme čas jen sami na sebe a neplníte požadavky jiných lidí. Do této situace se dostává dennodenně každý z nás, ať už z potřeby vyhovět vlastním dětem, partnerům, přátelům či kolegům z práce. Je důležité naučit se vnímat vlastní tělo a pokud přijde nemoc nebrat ji jen z pohledu biologického, ale uvědomit si jí i v širších souvislostech.

Dalším důležitým aspektem, který nám pomáhá cítit se ve svém těle dobře je vědomí, že se máte rádi sami sebe. Přijměte se takový, jací jste, nesrovnávejte se s druhými, nezabývejte se tím, co si o vás ostatní myslí a naučte se odpouštět. Je velmi důležité a osvobozující poznat vlastní potlačovaný problém a zkusit z něj najít cestu ven. Ne nadarmo se říká, že pokud uzdravíte svou duši, uzdravíte i své tělo.