K čemu potřebujeme vitamíny? - 1.část
Vitamíny jsou nedílnou součástí lidského těla. Jsou nepostradatelnou složkou naší stravy, stejně jako bílkoviny, tuky a sacharidy.
S těžkými formami nedostatku vitamínů se v našich podmínkách téměř nesetkáváme a příznaky jako kurděje, beri-beri atp. jsou pro nás vnímané takřka historicky.
S lehčími formami nedostatku (hypovitaminóza) se setkat můžeme a projevy se léčí podáváním příslušného vitamínu.
Vitamíny rozlišujeme na dvě hlavní skupiny – rozpustné v tucích (A, D, E, K ) a rozpustné ve vodě. Z tohoto důvodu je potřeba si uvědomit, že výrazné omezení tuků ve stravě může vést k jejich nedostatku. Na druhou stranu si tělo tyto vitamíny dokáže uchovat.
Vitamin A se vyskytuje především v živočišných potravinách, nejvíce je zastoupen v játrech, v menším množství ho najdeme ve žloutcích a mase. Pokud ho budeme hledat v ovoci či zelenině, musíme se zaměřit na zelené, červené a oranžové zbarvení. Ve středoevropských podmínkách nebývá jeho nedostatek častý, poruchy se mohou spíše objevit u osob s celiakií nebo s poruchou pankreatu.
Vitamín D se v lidském těle tvoří díky slunečnímu záření. Při jeho nedostatku dochází k narušení ukládání vápníků do nově tvořených kostí, může dojít k jejich deformicitě, především v dětském věku. U starších osob jeho nedostatek přispívá ke vzniku osteoporózy. Některé studie posledních let poukazují na jeho nižší hladinu u části obyvatel Severní Ameriky a taktéž Evropy.
Kyselina L-askorbová, nebo-li nám známý vitamin C je ve vodě rozpustný. Člověk si ho nedokáže syntetizovat a musí ho tedy přijímat potravou. Doporučená denní dávka pro dospělého jedince je stanovena na 100 mg, přičemž toto množství působí na posílení imunitního systému a jako prefence degenerativních onemocnění. Ve vyšší míře je potřeba tento vitamín přijímat při psychickém stresu, zvýšené fyzické zátěši a u některých onemocnění. Zvýšený příjem (150mg/den) je též doporučován kuřákům.
Při zdravém životním stylu a stravovacích zvyklostech se jeho deficit nemusí vyskytovat. Projevy jeho mírného nedostatku jsou však zřejmé i u nás (únava, zhoršené hojení ran, nižší odolnost vůči infekcím). S nadbytkem z potravy není téměř možné se setkat, avšak při jeho suplementaci je dobré raději nepřekračovat 1000mg/den.
Vitamín B6 ovlivňuje funkci nervového systému imunitní reakce a syntézu hemoglobinu. Jeho nedostatek se projevuje především kožními a slizničními změnami. S jeho nedostatkem při dodržování vhodné životosprávy bychom se neměli setkat.
Vitamin B12(kobalamin) je pro nás důležitý při krvetvorbě a hraje významnou roli při vývoji centrální nervové soustavy v dětském věku. Jeho dostatečné množství necházíme v játrech, ledvinách a mase živočichů, v rybách a mléčných výrobcích. Jeho nedostatek se projevuje obvykle anémií, neurologickými projevy a neprospíváním.